Bokeh je žádaný jev, o který většina fotografů usiluje například u portrétní fotografie - jedná se jednoduše o rozostřené pozadí za fotografovaným objektem. Smyslem tohoto rozostření je oddělit objekt zájmu, postavu či předmět od rušivého pozadí. Nejčastější interpretací bokehu jsou "kolečka", která jsou způsobená zdrojem světla v pozadí.
Aby bokeh vzniknul, je třeba dodržet tyto podmínky:
1) nízké clonové číslo (dle okolností např. F4 nebo menší)
2) dostatečná vzdálenost objektu od pozadí (například 2m od zdi)
3) krátká vzdálenost mezi objektivem a fotografovaným objektem (zjednodušeně řečeno aby objekt zabíral co největší část fotografie)
Kvalita bokehu, tedy "kvalita rozmazání" záleží z větší části na použitém objektivu a clonovém číslu. Obecně se považuje za "nejhezčí" bokeh "krémové" pozadí bez rušivých hran s tvarově pravidelnými kolečky od zdrojů světla v pozadí. Nejlepšími strůjci bokehu jsou pevné (PRIME) a světelné objektivy s delší ohniskovou vzdáleností (ideál je 85mm a více, F2.8 a méně). Naopak "nejhoršími" objektivy, co se týče bokehu, jsou ohniskově široké, málo světelné a ZOOM objektivy celkově (např. 18-55mm, fisheye objektivy apod.).
Původním účelem bokehu není jen zaujmout oko pozorovatele, ale izolovat fotografovaný objekt od pozadí. Toto však nemusí vždy platit - zejména u fotografií s velkým počtem zdrojů světla v pozadí, které dokážou ve fotografii vytvořit unikátní atmosféru bez ohledu na fotografovaný objekt. Konkrétní forma bokehu se u jednotlivých modelů objektivů liší.
Slovo bokeh pochází z japonského boke - rozostření.
