AF - Autofocus (automatické zaostřování)

Autofocus je funkce automatického zaostřování, používaná u většiny fotoaparátů a kamer. Zjednodušeně řečeno tato funkce dokáže zanalyzovat aktuální zcénu a upravit postavení čoček objektivu tak, aby výsledkem byla zaostřená fotografie. Funkci autofocusu však ovlivňuje mnoho faktorů.

Autofocus u většiny přístrojů zpravidla používá dva režimy:

  1. ostření pomocí zvolených ostřících bodů těla AF systému - můžeme zvolit jeden bod, oblast bodů nebo celý rozsah

  2. režim detekce zaostření pomocí analýzy scény - používá se u režimu fotoaparátu LIVE VIEW (viz pojem), ostření metodou detekce kontrastu apod.

Systémy automatického ostření AF v režimu detekce jsou sice výrobci neustále vylepšovány, aby dosáhly co nejlepších výsledků i ve zhoršených světelných podmínkách, avšak lze říci, že zaostřování pomocí středových ostřících bodů fotoaparátů bývá i v dnešní době přesnější.

 

Základní režimy autofocusu:

Každý výrobce má sice svůj vlastní AF systém, avšak nejčastěji vyskytují tyto dva typy AF režimů:

  1. Single (označen často písmenem S) - jednoduchý režim zaostření, který po namáčknutí spouště fotoaparát zaostří a ani při změně scény zaostření nezmění. Tento ostřící režim je vhodný zejména pro statické objekty a rekompozici scény v hledáčku.

  2. Continuous (označován písmenem C + přívlastek konkrétního režimu) - kontinuální režim, který v určitých intervalech přeostřuje dle aktuální scény; existují další speciální kontinuální režimy, které jsou vhodné při fotografování sportu a jiných pohyblivých scén (např. 3D focus, apod.); režim je vhodný pro pokročilé uživatele

 

Vybrané vlivy, které negativně ovlivňují správnou funkci AF systému:

  1. Příliš tmavá scéna - záleží nejen na fotoaparátu, ale i na objektivu, zda v tmavé scéně zaostří
  2. Nečistoty v optické cestě - nejčastěji zadní a přední skleněný element objektivu
  3. Špatný režim autofocusu - použití kontinuálního režimu u statických objektů + rekompozice v hledáčku, spoléhání na tzv. LIVE VIEW fotoaparátu u složitějších nekontrastních scén
  4. Špatně zvolený čas závěrky - příliš krátký čas závěrky způsobí kvůli pohybu fotografa (viz pojem Handshake) nebo fotografovaného objektu rozmazanou fotografii i přes správně zvolený režim ostření
  5. Nedodržená minimální zaostřovací vzdálenost objektivu - bývá uvedena na objektivu, většinou kolem 0,5m dle konkrétního objektivu
  6. Nezkalibrovaný objektiv - nejčastěji kombinace objektivů a těl fotoaparátů různých výrobců (tělo Canon + objektiv Tamron, Sigma apod.), řešením může být tzv. micro nastavení AF systému ve fotoaparátu (pokud to umožňuje), případně kalibrace objektivu pomocí tzv. docku, v poslední řadě celková kalibrace těla i fotoaparátu v servisu.